Bobrosviští tábor 2023 – Jak bylo?
Letošní tábor Bobrosvišťů máme úspěšně za sebou. A s koncem prázdnin doznívají i zážitky a vzpomínky na týden plný her, čvachtání v řece, noční hlídky, spaní ve stanu, kamarádů a spousty dalších věcí, které jsme na táboře zažili…
Vzpomeňme společně alespoň stručně na to, co všechno nás na táboře „Rytířů kulatého stolu krále Artuše“ potkalo…
Po rozloučení s rodiči u Sokolovny nastoupili všichni táborníci do autobusu, naposledy zamávali rodičům, prarodičům a mladším sourozencům a vydali se plni očekávání a možná i trošky obav na cestu k tábořišti. Po cestě Posázavským expresem s dvěma přestupy dorazili všichni šťastně do tábora. Jednalo se tentokrát o pěkné tábořiště hned na břehu řeky Sázavy, což se v následujících, na srpen nezvykle horkých dnech, ukázalo jako obrovská výhoda!
Poté co se všichni ubytovali v pěkných nových stanech s podsadami, zahráli jsme si pár seznamovacích her, obeznámili jsme se s Táborovým řádem a dalšími pravidly při pobytu na táboře. Večer se brzy přiblížil a tak jsme se uchýlili k prvnímu táborovému ohni. Zahráli jsme si městečko Palermo a povídali si o všem možném, když nás u ohně překvapila nečekaná návštěva. Přišel k nám král Artuš s chotí lady Ginevrou, kteří všechny táborníky vřele uvítali v jejich království zvaném Kamelot. Vyjádřili velkou radost nad tolika skvělými poddanými, když v tom se naneštěstí ze tmy vynořila banda loupeživých rytířů v čele se zlotřilým princem Malagantem, který v nerovném boji krále Artuše zabil a lady Ginevru se svými kumpány unesl… Ta sice ještě stačila přivolat statečného rytíře Lancelota, ten však neměl proti přesile šanci. Stačil však ještě králi slíbit, že bude pomstěn… Lancelot pak požádal nové občany Kamelotu o pomoc v boji proti Malagantovi, a ti ochotně svou pomoc přislíbili.
Na druhý den se počasí opět krásně vydařilo o po dopoledních povinnostech, jako byla služba v kuchyni, práce a výprava, přišel Lancelot opět za svými novými družiníky. Ti už byli rozděleni do tří družin a každá z těchto družin nesla svůj název i erb. Byly to: Artušovi rytíři, Bratrstvo Kamelotu a Artušova vendeta. Lancelot odvedl své družiny k mocnému čaroději Merlinovi, který je požádal o pomoc při získání dvou tajných ingrediencí pro výrobu posilujícího elixíru pro Lancelota. Děti si vedly skvěle, brzy přes hraniční stáž propašovaly spoustu potřebných ingrediencí a to i navzdory tomu, že jim v jejich snaze bránily nájezdy místních lapků… Merlin všem poděkoval a slíbil, že elixír donese, jakmile bude hotov. Jelikož vedro bylo úmorné, všichni rádi využili skvělé osvěžení v podobě koupání v řece Sázavě. Večer se pak všichni těšili na první velký táborák. U táboráku se hrálo na kytary a zpívalo, povídalo se a dokonce došlo na křest třech nových vedoucích. Večerka se tohoto dne protáhla a všichni byli rádi, že si mohou užít krásný pohled na hvězdné nebe nerušené světelným smogem.
Další den vyvstala nutnost tréninku v boji proti Malagantovi. Lancelot tak připravil cvičiště, na kterém se noví bojovníci učili střílet z luku, vzduchovky, házet na cíl, týmovou spolupráci apod. Všichni si opět vedli skvěle a tak se na večerním nástupu konalo slavnostní pasování všech družiníku do rytířského stavu. Ti pak přísahali oddanost svému novému pánovi a dostali od Merlina doušek posilujícího nápoje. Večer se pak opět posedělo u táborového ohně.
Čtvrtý den si pak žádal posílení týmové spolupráce a sounáležitosti a tak se po několikerém čvachtání v Sázavě konaly závody družin, kde každý člen měl přivázanou jednu nohu ke společnému prknu. Jelikož se jednalo opět o velmi horký den, byli vedoucí tak hodní, že své svěřence náležitě kropili vodou, aby nedošlo při závodu k jejich přehřátí… Všichni se snažili a získali tak pěkné body pro své týmy.
Pátý den se nesl v duchu ještě větší samostatnosti … Někteří vedoucí „ochořeli“ záhadnou nemocí a tak se uchýlili do stínu kuchyně. Kuchyně se tak stala nepoužitelnou a tak si děti samy vařily venku ve stínu stromů na grilech. Po chutném obědě tábor navštívil čaroděj Merlin. Sdělil novým rytířům, že je nutné v boji proti Malagantovi uspět a s tím by mohl dopomoci bájný meč Excalibr, který však po smrti krále Artuše zmizel. Přivolat jej však dokáže kouzlo složené ze tří slov, která se nacházela přímo na vstupní bráně Malagantova doupěte. Neohrožení rytíři se tak vydali vstříc Malagantovu sídlu. Co nejméně viděni se snažili přiblížit a tyto tři nápisy získat. Úkol to nebyl nijak snadný a došlo i na potyčky s Malagantovými nohsledy. Nakonec však všechny družiny uspěly a všechna slova k použití kouzla získaly. Následovalo ochlazení v řece. Po večerním táboráku pak došlo na uplatnění kouzla. Merlin odvedl Lancelotovy družiníky k řece, kde společně vyvolávali ono kouzlo.. V řece se pak objevila vodní víla, ke které se Excalibr uchyluje v době, kdy Kamelot nemá vhodného vládce. Předala jej Merlinovi a tak byli mladí rytíři zase o krůček blíž k úspěšnému poražení Malaganta..
Další den se nesl v duchu posílení týmového ducha. Proto byly pro družiníky připraveny závody. Každá družina se snažila vyhrát s neskutečným nasazením, ať už v závodu běhu a sedu jeden vedle druhého nebo v nošení vody z jedné nádoby do druhé pomocí své pokrývky hlavy. Všichni se snažili a získali tak nejen zkušenosti v týmové spolupráci, ale i užitečné body v celotáborové hře. Večer u ohně se pak opékali hadi z těsta. Další překvapení na táborníky čekalo v podobě noční hry, kdy museli všichni prokázat notnou dávku odvahy. Vydali se totiž samostatně k zesnulému králi Artušovi, aby na místě jeho odpočinku našli každý svůj klíč. Jeden z těchto klíčů patřil totiž k truhle kamelotského pokladu, který spolu s lady Ginevrou ukradl Malagant.
Předposlední táborový den pak bylo cítit napětí v podobě příprav na závěrečnou bitvu s Malagantem. Aby naši mladí rytíři vyhráli, využili všech dostupných prostředků. Pomalovali si obličeje bojovými barvami, vyzbrojili se provizorními zbraněmi a sešikovaní pod velením sira Lancelota se vydali k Malagantovu doupěti. Pro dodání odvahy provolávali svá družinová hesla a skandovali bojové pokřiky! Když došli na místo strhla se obrovská bitva! Jelikož však měli kamelotští rytíři značnou přesilu a byli plni odhodlání vyhrát, brzy zahnali loupeživé rytíře na ústup. Jejich vůdce však unikl.. proto se jej Lancelot vydal hledat a v napínavém boji muže proti muži s použitím svých mečů neměl zlotřilý Malagant šanci.. když padl, kamelotští rytíři osvobodili lady Ginevru, která jim poděkovala a prozradila jim, kde Malagant ukryl kamelotský poklad. Po chvilce hledání jej rytíři vykopali a odnesli si jej s sebou do tábora. U velkého táboráku pak vyzkoušeli všechny získané klíče a jeden skutečně do zámku patřil a poklad si tak mohli všichni spravedlivě rozdělit. Poté jim Lancelot a Ginevra srdečně poděkovali, popřáli jim mnoho dobrého a s velkým vděkem se se všemi táborníky rozloučili. Některé táborníky přemohla únava po náročné bitvě a tak se odebrali na kutě ve standartní dobu, ale někteří si s chutí zazpívali u táboráku i o něco déle.
Poslední den se tábor probudil do drobného mrholení, které však naštěstí brzy ustoupilo pěknému slunnému počasí a tak se všichni sbalili, veškerá zavazadla naložili do přistavených vozíků a aut, naposledy se konal nástup, na kterém všichni obdrželi nová táborová trička a pamětní listy a odebrali se na cestu na vlakové nádraží, aby se po stejné trase dopravili zpět k Sokolovně. Tam na všechny čekali nedočkaví rodiče a po šťastném shledání a rozloučení s táborovými vedoucími se všichni odebrali ke svým domovům.
A my Vám všem děkujeme za parádní tábor! Doufáme, že jste si ho užili alespoň tak jako my 😉 A že jste si kromě táborových triček odvezli také spoustu nových kamarádů, znalostí a bezva zážitků!
Budeme se těšit na další společné akce!
Vaši vedoucí 🙂